Co snad přinese novela zákona o myslivosti

Zemědělci budou muset mít na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatá zvěř. Pak bude muset následovat pás o minimální šířce 12 m, na kterém bude růst plodina usnadňující lov této zvěře. Pokud tuto podmínku nesplní, nedostanou náhradu za škody, které zvěř způsobila. Novinku plánuje ministerstvo zemědělství v novele mysliveckého zákona. Ten nyní poslalo do meziresortního připomínkového řízení, vláda by jej měla projednat do konce června. Záměr ohlásil náměstek ministra Patrik Mlynář.

Škody od divokých prasat jdou podle ministerstva do miliard ročně. Kolik si ale zemědělci na uživatelích honiteb nárokují, ministerstvo neví.

Podle místopředsedy Zemědělského svazu ČR Jaromíra Řezáče se zemědělci mnohdy stejně kompenzací od myslivců nedočkají. Polní myslivecké spolky jsou podle něj často přibližně patnáctičlenné, z toho je deset lidí v důchodovém věku. A podle zemědělců může škoda způsobená divokými prasaty vystoupat až do stovek tisíc korun. "V té chvíli zodpovídají členové mysliveckého spolku rukou společnou a nerozdílnou. Škoda je pak prakticky nevymahatelná," řekl.

Navíc podle něj prasata žijí a množí se většinu roku v lese, kdežto za škody zodpovídají podle zákona myslivci, kteří užívají polní honitbu. V ideálním případě by podle něj měl za škody platit stát. "Jako když vlk roztrhá ovci nebo kormoráni vyloví rybník," řekl. Na škody po kormoránech loni stát poslal 15 milionů korun, rybáři ale odhadli ztráty za předloňský rok na skoro 89 milionů korun.

Ministerstvo se snaží novelou snížit počty přemnožených zvířat. Pokud lovci v jednom roce odloví více než pět kusů jednoho druhu zvířete, budou muset vytvořit plán lovu tohoto druhu i na další rok. Jeho dodržování budou muset vykazovat například ocásky od divokých prasat, které posílají na vyšetření veterinářům.

U dalších druhů bude záležet na dohodě mezi uživatelem a držitelem honitby. Při nesplnění plánu lovu bude hrozit myslivcům pokuta do 200.000 korun.

Ministerstvo chce také více chránit zdraví lovců. Při společném lovu spárkaté zvěře budou muset mít na sobě reflexní prvky, aby se vzájemně nezranili. Ministerstvo plánuje také zvyšovat odbornost mysliveckých hospodářů. Budou muset skládat zkoušky. Krajské úřady také budou moci udělovat výjimky z doby lovu u samic a mláďat. Myslivci tak budou moci lovit i mimo sezónu.

Novela se několikrát odkládala, původně jej mělo ministerstvo vládě předložit do konce loňského roku. Ministerstvo se rozhodlo, že nebude v novele upravovat tvorbu honiteb, ani měnit jejich minimální velikost 500 ha. Řezáč se obává, že se ale do otázky tvorby honiteb zapojí zákonodárci v Poslanecké sněmovně.