Již se z toho stala tradice. Ze stromů opadává listí, střelecká sezóna je ukončena, do Dušiček daleko, ale ještě se nechce vestu a skeetovku pověsit doma. V našem sdružení to řešíme pravidelným pořádáním střeleckého dne. Pravda, nechodíme tam, všichni, ale ti co chodí jsou o to úpornější ve sportovním klání a nepovažují den strávený střelbou nazdařbůh za ztracený. Střídáme střelnice, střídáme pojetí dne, někteří mění i zbraně v bláhovém očekáváním, že jim to pomůže k lepšímu umístění, ale nic naplat. Čelní místa okupují stále stejní střelečtí mistři. Pro letošní rok volba padla na střelnici v Příhrazích, takřka domácí půdu. Sešlo se nás tam 24. října t.r. se zbraněmi jedenáct, pan ing. Charvát nás podpořil svou účastí, bohužel neozbrojen, což mělo negativní dopad na kvalitu soutěže. Na druhé straně, v nás outsiderech vzplanula jiskérka naděje, když jsme zaznamenali počáteční nejistotu u našeho střeleckého nestora a mistra Milana Smolíka. Jeho "zlaté kohoutky" nechtěly odpalov