Sčítání zvěře 21. února 2009

Sčítání zvěře patří mezi základní povinnosti mysliveckých subjektů. Poctivě zjištěné stavy jsou základním údajem pro vytvoření obrazu o stavu zvěře, na základě získaných údajů lze plánovat péči o zvěř, lov a další rozvoj péče o zvěř v honitbě. Z dlouhodobého hlediska číselné údaje o stavech zvěře dávají přehled o kvalitě prostředí honitby, stavu environmentálních prvků, péči o zvěř a v neposlední řadě i o úrovni myslivosti jako takové. S vědomím toho jsme 21. února vyrazili. Sraz byl na chatě a počasí nám nadmíru přálo. Sněhová pokrývka vyšší než 20 cm dodávala krajině pohádkový ráz a slibovala dobrou viditelnost. Lesku celé akci dodával zejména náš myslivecký hospodář, již 24 hodin šedesátník. O to více jsme se těšili k rozpáleným krbovým kamnům na chatu, kde během naší "odborné činnosti" Lidunka Smolíková topila, pekla, vařila… Hospodář určil jako východisko akce pole pod sadem u bažantnice. Rozestavěl nás na pravidelné rozestupy, ještě jednou poučil nepozorné o metodice sčítání a potom už zavelel "Kupředu!" Vyrazili jsme a s obavami sledovali těch pět zajíčků, kteří pobíhali v dálce před námi. Teď se ukázala zrádnost hlubokého sněhu. Zaječky zalehlé téměř pod sněhem nebyly ani ze vzdálenosti 5 m viditelné a docela nám polekaly, když náhle vyrazily pod našima nohama. 5 zajíců na 12 ha nevypadalo uspokojivě. Těšily jsme se ale na pole mezi zámkem a bažantnicí, kde ze zkušenosti víme o početné populaci ušáků. Přesunuli jsme se pod bažantnici a vyrazili. Hemžení před námi bych přál každému opravdovému myslivci. Srdce plesala a ozývaly se výkřiky nadšení i ohromení. Na tomto kousku jsme napočítali 78 zajíců! A tak se den stával krásnějším a krásnějším. Ještě krásnějším se ale stal, když jsme na chatě mohli popřát ze srdce našemu dobrému nerudnému hospodáři k významnému jubileu. Potom jsme seděli, jedli, popíjeli, vyprávěli a bylo nám dobře. Družnost a pocit sounáležitosti je to, oč přišli nezúčastnění. A také neviděli to úžasné zaječí hemžení. Jsou chudší. Viz foto.