Myslivost za časů koronaviru

Pandemie citelně zasáhla snad všechny oblasti našeho života. Na druhou stranu je třeba i v těchto těžkostech hledat něco pozitivního. Rodiče trávili více času s dětmi, které nemohly do škol, řada lidí si uvědomila, že kolem žijí starší spoluobčané, pro které je dnešní svět poněkud obtížnějším místem k žití, firmy musely zhodnotit své rezervy a možnosti a další a další. V přírodě bylo vidět daleko více sportovců či lidí na procházkách, kteří využívali volný čas i změněné sociální podmínky tímto způsobem. To je určitě dobře. Bohužel, zvýšený pohyb lidí venku, často mimo cesty a např. s volně puštěnými pejsky, přišel v době nejméně vhodné, totiž v době, kdy hnízdí celá řada ptactva na zemi v porostech a zaječky a srny kladou svá mláďata. Člověk tak často matky od jejich mláďat odhání a ne vždy se podaří kontakt znovu navázat. Vrcholem je volný pohyb psů v honitbě, se kterým se, bohužel, stále setkáváme. Těžko uvěřit, že důvodem je pouze jakási neznalost či omyl, protože ani přes přímé upozornění někteří pejskaři nedbají a jsou přesvědčení, že venčení v lese je samozřejmé, neuvědomují si, že porušují hned několik zákonných ustanovení. Jiní ve snaze každé nalezené mládě zachránit jej odnesou a shánějí záchranou stanici, kam by je umístili netuše, že nejlépe je mládě v klidu ponechat, aby si je matka našla sama a dále o ně pečovala. Takových případů zaznamenáváme každoročně neuvěřitelné množství.

Všichni to známe a každoročně si z toho zoufáme. Proto ty tabule podél cest, proto články do tisku, proto tyhle řádky. I ČMMJ spustila kampaň na ochranu mláďat, kampaň na ochranu srnčat před posečením. V naší honitbě jsou poměrně rozsáhlé výměry vojtěšky, proto i letos jsme v předpokládané době seče předem instalovali plašiče a porosty prošli se psy, dokonce dvakrát. Dvakrát jsme se naopak o seči nedozvěděli, takže jsme nemohli žádná preventivní opatření realizovat.

Zmínil jsem se o predátorech: je samozřejmé, že drobné zvěři na jaře a v létě nejvíce pomůžeme tlumením škodné a lovem prasat, ke kterému jsme vázáni i snahou o omezování škod na zemědělských kulturách. I v této oblasti se někteří členové vyznamenávají, ale bohužel jenom někteří. Je třeba, aby všichni chodili na čekanou nebo vyráželi na šoulačky, protože u televizoru na gauči doma svoje myslivecké povinnosti nesplní.

A co víc: je doba lovu srnců, důležitý čas, kdy myslivci by měli promyšleným, ale důsledných odstřelem nyní zejména srnců 1. věkové třídy, odlovit jedince, kteří nejsou vhodní k dalšímu chovu. Plánovaný odlov je třeba důsledně dodržet z mnoha důvodů, které myslivci dobře znají, včetně těch finančních. Protože výkupny zvěře nefungují, je velmi vhodné nabízet i předběžně odlovenou zvěřinu známým, abychom ji mohli tržně realizovat. Myslivost je činnost finančně velmi náročná, kterou financujeme především z vlastních zdrojů, a ty jsou omezené. Proto je třeba využít dostupné zdroje v co největší možné míře.

Dalo by se psát více a více, ale teď je čas vzít kulobrok a jít se posadit na čekanou, aby nezůstalo jenom u slov.

Všem členům MS i ostatním kamarádům myslivcům

LOVU ZDAR.

Jiří Šimůnek st., předseda MS